V sobotu 14. 10. 2017 se nepočetná skupinka BuďSobáků vydala k našim rakouským sousedům do městečka Leopoldschlag. Funguje tu totiž lokální výměnný systém. Pro nás, z okolí Kaplice je to vlastně blíž než do Budějic a tak si pravidelné setkání místní skupiny zvané "Tauschkreis" (www.tauschkreis-freiwald.org) vysloveně říkalo o naši účast. Místní systém je v mnoha ohledech podobný našemu, v mnohém se naopak liší.

Administrátor Dominik pro nás přeložil aktuální seznam nabídek a poptávek do angličtiny a stejně tak pravidla výměny. Muselo to dát spoustu práce a patří mu za to veliký dík.

V přátelském duchu jsme podiskutovali, povyměňovali a pojedli přinesené dobroty. Trochu nás při tom potrápila jazyková bariéra, ale když je dobrá vůle, čím jsou pro nás hranice... A když jsme u tématu hranic, ne nadarmo je na titulní straně webu několik nejdůležitějších názvů přeloženo do češtiny, i když vše ostatní je v němčině. Evidentně je zde o přeshraniční spolupráci zájem.

 

Jak to funguje?

 

Nabídky a poptávky

Systém nabídek a poptávek je podobný jako u nás. Dokonce i nabídky a poptávky samotné jko bych už někde viděl... Najde se tu pomoc na zahradě, různé výpěstky, domácí mýdlo, pomoc s IT, masáže, ...

 

Platidlo

"Platidlo" je zde "dobrá hodina". Je papírová, jako bankovka. Její hodnota odpovídá jedné hodině jakékoliv práce, bez ohledu na to jestli jde o štípání dřeva, nebo právní služby. Do ceny služby/produktu lze ale zahrnout i čas na přípravu a odhadem i třeba cena za materiál. Materiál se může platit i v penězích, u práce vždy v dobrých hodinách.

 

Členství

Aby se člověk stal členem systému, je potřeba, podobně jako u nás, aby přišel na setkání a zaregistroval se. Potom dostane 5 dobrých hodin do začátku a může hned měnit. Takto se dobré hodiny v systému generují a přibývá jich s počtem účastníků.

 

Odměňování dobrovolníků

K takto vzniklým dobrým hodinám se ještě vytvoří 10% dobrých hodin navíc. Ty si pak rozdělí jako odměnu za svou práci administrátoři a další lidé, kteří pomáhají systém udržovat.

 

Transakce

Každá výměna se zaznamenává na zadní stranu "bankovky", do připravených políček. Ten kdo platí dobrou hodinou, napíše sem svoje registrační číslo, datum transakce a podepíše. Tím je transakce hotová. Po vyplnění všech políček je třeba zajít na setkání a nechat si vyměnit bankovku za novou. Poslední záznam se jen přepíše do prvního pole. Nově vydaná bankovka se ještě orazítkuje pro ztížení jejího padělání.

 

Expirace

Dobré hodiny mohou ale svou hodnotu i ztratit, a to tehdy, když uplyne rok od jejich posledního použití. Tím jsou účastníci motivováni měnit a ztrácí smysl syslit. Zatím se nezdá, že by byl dobrých hodin v systému nedostatek, takže to asi funguje.

 

Spolupráce

Výhodou je, že v Horním Rakousku je podobných menších lokálních skupin asi pět. Jejich bankovky se liší potiskem a mají samostatnou organizaci, ale systém je stejný a mohou tedy měnit mezi sebou. Bankovka z jiného systému tedy není výjimkou.

 

Setkávání

Setkání se nazývají "Time Café", nebo "Time Market", a pořádají se jednou měsíčně. Místa setkání se střídají.

 

Výhody oproti BuďSobáckému LETSu:

K transakci není třeba počítač.

Není tu psychologická bariéra mínusu.

K odměnění administrátorů není třeba nikomu nic strhávat.

Propojení s dalšími systémy.

 

Nevýhody oproti BuďSobáckému LETSu:

Může se teoreticky stát, že bude nedostatek dobrých hodin v oběhu (jako u peněz).

Může se stát, že člověk nemá žádné dobré hodiny (jako u peněz).

Hodnota dobré hodiny je příliš velká na výměnu drobnějších věcí a služeb.

 

Co bychom si mohli ze systému Tauschkreis vzít? Mohli bychom například podiskutovat o tom, jestli sobům nedat nezávaznou doporučenou hodnotu v časových jednotkách (např. 120 sobů za hodinu, tedy 1 sob za 30 vteřin) a odpoutat se tak od koruny, podle které byla hodnota určena původně. Možná ale bude stačit počkat, až ČR přejde na Euro:). Mohli bychom také popřemýšlet o sobech na papírku pro ty, kdo se necítí na práci s počítačem. Již jsme se s takovými lidmi setkali a bylo by škoda přijít o jejich vynikající marmelády:). Výsledek výměny by se pak musel zanést do počítačového systému někým pověřeným...

 

Pokud vás Tauschkreis zaujali a chtěli byste vědět víc, doporučuji setkání Rakušanů a Čechů, tzv."Stammtisch", které se bude konat 28.10.2017 ve Věžovaté pláni. Bude mít téma výměnného obchodu LETS. Na setkání přijedou členové rakouského Tauschkreis a my, zastupující LETS v rámci iniciativy Buď soběstačný. Všichni zájemci jsou zváni, znalost němčiny není podmínkou. Bude se také vyměňovat, včetně pochutin k obědu. Bližší info podá Dita.

 

Aktuální shrnutí od Nadi Johanisové (katedra environmentálních studií, Fakulta sociálních studií MU):

Vážení přátelé, 

v létech 2014 - 2016 jsme se na Katedře environmentálních studií FSS MU (Brno) v rámci projektu GAČR zaměřili na mapování tzv. ekonomických alternativ v ČR.  Naším cílem bylo zkoumat organizace, podniky a uskupení, která sice fungují v rámci ekonomiky, ale nefungují jako běžné firmy. Nezaměřují se pouze na zisk, často mají demokratické řízení, snaží se podporovat místní ekonomiku, ne vždy nutně aplikují tržní přístup... Tyto organizace považujeme za zajímavé a důležité z hlediska šetrnosti k přírodě a podpory místních komunit.

Udělali jsme rozhovory s padesáti organizacemi a skupinami, od obecních projektů přes družstevní galerii po spolek, zajišťující volnočasové dětské aktivity.

Z projektu vznikla následující webová stránka, kde najdete kromě padesáti medailonků zkomaných projektů a kontaktů na ně také stručné uvedení do problematiky a texty, včetně nějakých populárnějších textů v češtině. Uvítáme využití a další šíření, případně odkaz na vašich webových stránkách:

http://alternativniekonomiky.fss.muni.cz/

Na základě našeho výzkumu vznikl následující populární článek, který poukazuje na to, že k ekonomickým alternativám může patřit třeba i nenápadná zahrádkářská prodejna:    

http://denikreferendum.cz/clanek/24759-co-nas-muze-naucit-nenapadny-obchudek-zahradkaru-v-boskovicich


K tématu tradičních okurek v novém láku, resp. k přerámování pohledu na tradiční zahrádky coby "alternativy" (na základě zkušenosti s  holandskými komunitními zahradami),  se  vyjadřuje také naše kolegyně v projektu, Lucie Sovová, na tomto profesionálně provedeném šestnáctiminutovém videu, které lze snadno sdílet a dobře použít ve výuce či obecněji k nastartování diskuse na toto důležité téma:
Na stránkáchTrastu najdete navíc i prezentace ze semináře v říjnu 2016 na FSS MU "Peníze nebo život: jiné ekonomiky a potravinové iniciativy v Česku", z nichž jedna ("Jiné ekonomiky a česká společnost") ukazuje výsledky dalšího našeho celostátního výzkumu - tentokrát se jednalo o kvantitativní reprezentativní výzkum o tom, kolik lidí a jak často u nás produkuje vlastní potraviny a obecněji sama něco doma produkuje či si pomáhá navzájem. I to je určitá forma alternativy vůči stávajícímu systému. Ostatní prezentace se rovněž týkají klíčového tématu  "ekonomické alternativy" z vícero pohledů. 
http://www.thinktank.cz/dok/diskuzni-sesity-a-dalsi/

Budu ráda, pokud tyto naše výstupy využijete, rozšíříte, či na ně navážete ve své práci,
děkuji,
Naďa Johanisová

Přátelé,

dávám na vědomí, že jsme letos na podzim v kraji mezi Strakonicema a Vimperkem založili KPZku, neboli skupinu Komunitou Podporovaného Zemědělství - více obecných informací o KPKách viz www.kpzinfo.cz.

My jsme cca 15ti členná skupinna odběratelů lokální biozeleniny v čele s biozemědělcem Mírou Koubou ze Lčovic. Pěstovat se bude na jeho políčkách čítajících celkem asi 600 metrů. Pro zeleninu se bude jezdit 1x za 14 dní od června do března. Podíl se platí předem v korunách (zatím:) a část si ho lze na poli odpracovat. Součástí bude i nějaký výměnný obchod mezi členy.

V r. 2017 nás čeká zkušební rok a na základě dílčích úspěchů a krachů budeme systém dále ladit.

Protože země je právě teď zmrzlá a nedá se v ní šťourat, vrtáme se alespoň v informacích o KPZ.
A byli jsme požádáni, abysme si to nenechali pro sebe...
Takže 14. 12. ve Strakonicích od 18h v bývalém Baobabu bude o naší KPZ beseda (pozvánka v příloze).
Jste na ni srdečně zváni.
Naviděnou
Tomáš Hauser (Mít rád), Vacov

Attachments:
Download this file (Zelené otazníky - prosinec 2016.pdf)Zelené otazníky - prosinec 2016.pdf[ ]Tomáš Hauser201 kB

Rád bych vás pozval na dnešní společnou akci s Piráty k tématu ZÁKLADNÍ PŘÍJEM, akce se koná

v Měsíci ve dne

od 17hod

https://www.facebook.com/events/1696229957367625/?active_tab=posts

 

Martin Čermák, DiEM25

 

 

 

„Ideologie konzumerismu nás ponouká, abychom spotřebovávali hodně, ale nejen to, ale také stále více. Tato ideologie dominuje všemu, je nad vším. Pokud si tento přístup osvojí miliarda Indů, nemusí to tato planeta unést.“

Michal Horáček, antropolog a bývalý podnikatel

 

„Kdyby se vyrábělo jen to, co při pohodlné spotřebě opravdu potřebujeme, tak je nás třetina nezaměstnaných. To je ta slepá ulička, do které se dostáváme.“

Ivo Možný, sociolog

 

Kolik jídla lidstvo vyhodí

  • Celosvětově se každý rok vyhodí téměř třetina veškerého jídla určeného k lidské spotřebě – přes  jednu miliardu tun.

  • Ve vyspělých průmyslových zemích skončí každý rok v odpadních kontejnerech přesně tolik jídla, kolik by stačilo k vymýcení hladu v celé subsaharské Africe – 222 milionů tun.

  • Obyvatelé nejchudších zemí vyhodí jen asi 5 procent zakoupených potravin, ve vyspělých státech je to 30 až 40 procent.

  • Při současném růstu světové populace a míře vyhazování jídla budeme muset do roku 2050 zvýšit produkci potravin o 60 procent, jinak budeme čelit hrozbě globálního hladu.

  • Zdroj: Fokus VM


„Centrální banky ostentativně dělají věřícího poslední instance. Když už nikdo ekonomice nevěří, tak centrální banky se tváří, že budoucnost je bezriziková.“

Tomáš Sedláček, ekonom

 

(zem, Česká televize. Společnost je nastavena na stálý růst a konzum určuje, kdo jsme. ČT24: Fokus [online]. 2016 [cit. 2016-03-09]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/1718968-spolecnost-je-nastavena-na-staly-rust-a-konzum-urcuje-kdo-jsme)