http://www.sedmagenerace.cz/download-text/mahatma-gandhi-ekonomicka-lokalizace-a-princip-spravcovstvi

 

Svadéší: podpora lokálního

Gándhí naproti tomu vycházel z hinduistického pohledu na svět. Základním principem vesmíru zde není systém vzájemně výhodných smluv, ale vzájemně poskytovaných darů. Pro život člověka je určující, že se rodí do určitého místního společenství. To mu nabídne síť podpůrných vztahů a institucí, zvyků a hodnot, které mu umožní přežívat a vzkvétat. Lidský svět je propojen se svým přírodním zázemím, které vytvářelo specifika komunity a které jí poskytuje podporu. Komunita a příroda, do níž je vsazena, společně tvoří základ lidské existence. Obě dohromady jsou zahrnuty do pojmu déš. Déše mohou koexistovat a prolínat se v různých měřítkách (déšem je i Indie). Pojem svadéš pak znamená můj déš, moje komunita — lidská i přírodní. A svadéší je způsob, kterým se člověk vztahuje ke svému déši. Vzhledem k tomu, že člověk zůstává hlubokým dlužníkem svého déš, měl by podle Gándhího postoj svádéší zahrnovat úctu a lásku k déši, a to nejen k jeho tradicím a přírodním hodnotám, ale i lidem, kteří v něm žijí. V každodenní ekonomické praxi postoj svadéší znamená například nákup místního zboží, který umožňuje tamním lidem ekonomickou existenci.

 

Ne vlastník, ale správce

Podobně jako Polanyi a jiní ekonomičtí disidenti byl Gándhí skeptický nejen ke kapitalismu, ale i ke komunismu sovětského typu: stát v jeho pojetí má svou roli jako obhájce veřejného zájmu, přílišná závislost na státu však lidské duši neprospívá. Řešení viděl v politické i ekonomické decentralizaci místních komunit. Svarádž či samospráva v jeho pojetí začíná u jednotlivce, který dokáže dobrovolně omezovat své potřeby a bránit svou důstojnost pomocí satjagráhy. Pokračuje na úrovní místní komunity, která by měla mít maximální autonomii, možnost pěstovat vlastní potraviny a produkovat výrobky z místních surovin pro místní potřebu. Tato decentralizovaná produkce bude méně „efektivní“ z hlediska celkového objemu produkce a finančního zisku, zato více „efektivní“ z hlediska zachování osídlení venkova a zaměstnanosti, která je důležitým prostředkem duchovního vývoje člověka. Lokální produkci by měli podporovat uvědomělí spotřebitelé (postoj svadéší) i stát. Ačkoliv se indická vláda k myšlence místního svarádže hlásí obrázkem kolovratu na své vlajce, v praxi dnes kopíruje západní industriální model.

Přesto má Gándhího ekonomický odkaz své pokračovatele. V Indii je to například aktivistka a myslitelka Vandana Shiva, hájící zájmy indických rolníků proti nadnárodním korporacím. Z Gándhího myšlenek zčásti vychází i známá knížka Malé je milé zakladatele ekologické ekonomie E. F. Schumachera (Small is beautiful, 1973, česky 2000). Gándhího koncept správcovství (trusteeship), podle nějž bychom půdu, peníze a další kapitály neměli vnímat jako své privátní vlastnictví, ale jako bohatství, které nám bylo svěřeno do užívání pro dobro svadéše, přímo inspiroval hnutí za komunitní pozemkové spolky (community land trusts) v USA a v Británii. Má blízko i k ideálům družstevního hnutí a hnutí za sociální ekonomiku. A konečně Gándhího kritiku světového ekonomického systému i jeho vize ekonomicky decentralizovaných komunit stále zřetelněji zrcadlí ideje rodícího se anti-globalizačního hnutí.

Zajímavý článek od Pavla, tak třeba to bude inspirace :)


miranaledaAndaluská obec Marinaleda v sevillském regionu (Španělsko) prosperuje díky zemědělskému družstvu spravovaným Colectivo Unidad de los Trabajadores- Bloque Andaluz de Izquierdas od roku 1979. Velká část obyvatel zaměstnává zemědělské družstvo Cooperativa Humar – Marinaleda, které si po letech prosazování založili sami zemědělci. V době tzv. světové krize prosperují.

http://www.inuru.com/index.php/spolecnost/organizace-spolenosti/613-marinal

Přeji hezký den,
reaguji na návrh o dani ze vzduchu. Ať to byl žert, nebo ne, všechno může být jinak! Určitě i daňový systém by nějaké změny zasloužil...! Zpětnou vazbu k návrhu v odkaze níže uvítám.


Daňový, dotační a zákonodárný systém je od toho, aby sloužil celému společenství a předcházel zneužívání a otroctví.
Také se ptáte, co můžeme udělat, aby se svět změnil k lepšímu? Podle mne je zásadní věcí změna našeho myšlení a přechod od sobeckého konkurenčního boje ke spolupráci a sdílení. Věřím, že dříve či později lidstvo pochopí, že nemá jinou možnost. Přesycený trh práce, kde práci lidí zastanou stroje a lidé jsou nakonec bez práce, a pak se jen perou o práci a mzdy, je do očí bijícím příznakem naší nemoci, respektive příznakem našeho patologického myšlení a zcestné životní či politické strategie.
Podělíme-li se o práci a mzdy a začneme-li volně sdílet pracovní příležitosti a produkty naší práce, záhy zjistíme, že není potřeba vykonávat tolik nadbytečné práce z důvodu udržení si konkurenceschopnosti a všichni budeme mít více volného času, bohatství i svobody. Nový systém nám dovolí péči o skutečné osobní, sociální i celosvětové priority, přestaneme nesmyslně plýtvat, ničit naši zemi, ničit naše vztahy a začneme velebit své nejbližší životní prostředí.
Čeká nás budoucnost plná smyslu, radosti a lásky.
Dnes je na nás, abychom prohlédli stávající situaci a poučili se z ní. Poté ji dokážeme začít systematicky měnit k lepšímu a přirozeně se přesuneme do nové doby. Chcete tomuto procesu pomoci? Otevřete se novým možnostem, prociťte stávající stav a odhalte jeho patologii, začněte šířit myšlenky nového krásného světa, spojte se a spolupracujte.
Níže v odkaze na mé stánky naleznete několik textů k zamyšlení.
Pomůžeme-li našim politikům nastavit systémové nástroje tak, aby umožnily snížit konkurenční tlak a daly lidem jistotu práce a mzdy, a tím i možnost aktivně spolupracovat, starat se a pečovat o to, co je v životě skutečně důležité, a tvořit pro blaho společenství, namísto existenciální nejistoty a sobecké honby za penězi, vytvoříme brzy svět, kde se na dnešní patologické strategie budeme dívat jen jako na komickou stránku minulosti.

Přestaňme myslet na podivné zákony jako je daň ze vzduchu či na souboj levice a pravice, koalice a opice. Systémové nástroje mají umožňovat zdravý život, nikoli upevňovat patologické rysy. Pomozte prosadit změnu i vy, více na: www.programESK.webnode.cz

K návrhu konkrétních reforem více zde:

 

-

Buddhista Libor Malý - prodal své servery Jobs.cz a Práce.cz (údajně za cca 900 mil. korun) a jde si za svou myšlenkou, ve které vidí smysl a budoucnost: BARTEROVÝ OBCHOD.

Internetové stránky, které výměnu (ovšem pojímanou spíše jako DAR) reálně umožňují, jsou už funkční: hearth.net

Na stránkách občanského sdružení Adato Paradigma lze proniknout hlouběji do filozofie projektu: http://adato.cz

Více o barterových obchodech: http://ekonom.ihned.cz/c1-55489250-svet-bez-penez-utopie-nebo-budoucnost

 

 

 

Přednáška Nadi Johanisové 3.12.2012 v Č. Budějovicích byla "očiotevírající". Stejně jako její kniha "Kde peníze jsou služebníkem, nikoliv pánem", která se skutečně čte jako po másle. Všem srdečně doporučuji.

Toto jsou mé chaotické poznámky z přednášky:

 

V posledních letech (po krizi v r. 2008) se začalo lámat paradigma neoklasické ekonomie - ukazuje se, že její poučky neplatí, je podlomena víra ve "svatou trojici": volný trh, ekonomický růst, dokonalou konkurenci.

Budoucnost spatřuje ve zvyšování soběstačnosti (energetická, peněžní, potravinová). Lokalizace dávána do kontrastu s pojmem globalizace.

Příklady alternativ, které zeslabují závislost na ekonomických systémech: banky JAK (bezúročné půjčky), místní měny, LETS systémy, KPZ - komunitou podporované zemědělství...

 

Nejdůležitější pojem přednášky: "sociální podnik" - rozhraní neziskovky a ziskového podniku - nejde zde primárně o zisk .

Podtržena důležitost obce - obec je vlastně (nebo může být) sociálním podnikem - v našich podmínkách mají obce obrovské možnosti a potenciál!

Ani stát není firma! Ale sociální podnik! Jsme to my - má sledovat veřejný zájem, ne ekonomický (to si dnes politici neuvědomují, stále přetrvává zbožštění peněz, ekonomického růstu - jako měřítka úspěchu a štěstí státu. Dnešní ekonomie nerozlišuje duchovní hodnoty, obnovitelnost apod. Bohatství se zredukovalo pouze na finance. Ale i nejbohatší státy mohou být chudé (např. jen 15% matek v USA své děti kojí).

Přítomnost se upřednostňuje před budoucností, tj. na svět se nahlíží z pohledu jednotlivce. Ale za 100 let budeme všichni mrtví - odtud nutnost hodnotit naše jednání z pohledu komunity, ta nezemře.

Jsme v situaci, kdy jsme otrhali jablka z nejnižších větví... Probíhá zběsilá honba za nerostnými surovinami - ale co nás to stojí!

 

Semináře: Otevřený prostor

Knihy: Ladislav Feierabend - "Zemědělské družstevnictví"; Tomáš Sedláček - "Ekonomie dobra a zla"...

Iniciativy, sdružení: www.thinktank.cz - Trast pro ekonomiku a společnost; Ekumenická akademie - pražská škola alternativ; Alternativa Zdola, Družstvo Autonapůl Brno, Kulturní noviny (kulturní družstvo), Obec Hostětín - a projekt Hostětínský mošt...

Ekonomičtí "disidenti": Richard Douthwaite, E. F. Schumacher...

 

Musíme začít v hlavě - nevěřit ekonomickým poučkám. Uvědomit si, že není jedno, kam dáváme své peníze. Prosperita lokality ("zdravost" místní ekonomiky) je dána tím, kolikrát se peníze v daném místě otočí, než odtečou pryč.

 

Tento web využívá pro svoji funkci cookies. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte. Další informace a pravidla jsou uvedeny zde. Informace o ochraně osobních údajů jsou uvedeny zde.

Provozovatel systému ani redakce nenese žádnou zodpovědnost za články, obsah článků, komentářů ke článkům a diskuse ve Fóru, které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce či provozovatele.
Odpovědnost za obsah příspěvků nesou vždy jejich autoři.