Podrobnosti: Napsal Komár; Kategorie: Elektřina; Zveřejněno: 20. březen 2026; Zobrazení: 133

Ostrovní elektrárna pro maringotku / tiny - house

Obrázky z prezentace březen 2026 + komentář

Jak jsem slíbil na přednášce, dávám sem obrázky z prezentace. Protože obrázky samy o sobě toho bez komentáře zase tolik nevypoví, chystám se je průběžně doplňovat o komentář, jak mi to čas dovolí. Přidané komentáře už nebudou chodit jako upozornění na e-mail, takže koho to zajímá, občas sem mrkněte co je nového.

Tento systém zapojení se nazývá "DC coupling", volně přeloženo systém se stejnosměrným uzlem. Je to systém elektráren pracujících ostrovně a jeho základem je baterie. Jeho protipólem je "AC coupling" (střídavý uzel), který se naopak používá u elektráren připojených na síť. Oba systémy se dají i kombinovat, takže elektrárna může mít i uzly oba, DC uzel je ale u ostrovní elektrárny vždy.

DC uzel je místo, kde se spojují všechny toky energie, zde se rozhoduje odkud kam energie poteče. Jsou sem připojeny FV panely (prostřednictvím regulátoru), baterie a všechny spotřebiče (někdy přímo, jindy prostřednictvím měničů). Pokud tedy panely vyrábějí nějaký výkon, ten putuje vždy rovnou do spotřebičů, které jsou aktuálně zapnuté. Pokud nějaký výkon ještě zbyde, putuje do baterie. Pokud se naopak ještě nedostává, baterie tento výkon poskytne. Děje se tak na základě fyzikálních zákonů, nejde to jinak. (První Kirchhoffův zákon)

Baterie

Jak již bylo řečeno, baterie je základ DC couplingu. O druzích bateriií ještě bude řeč. Obvykle používaná napětí baterií v ostrovních systémech jsou 12 V, 24 V a 48 V (výjimečně 36V a 96V). Protože elektrický výkon je součinem proudu a napětí, platí, že čím vyšší napětí má baterie, tím menší proud potřebujeme pro přenesení stejného výkonu. Pro stejný výkon bude proud v 12 V systému čtyřnásobný oproti 48 V systému. To je velmi důležité, protože větší proud znamená také větší ztráty, větší průřezy vodičů. Obvykle tedy 12V systémy používáme tam, kde nám stačí malé výkony a kde se to hodí z praktických důvodů - např. v karavanu, kde lze dobře propojit palubní a startovací baterii, kde máme světla a další zařízení na 12 V a kde potřebujeme jen malý, nebo žádný střídač. Také tam, kde máme jeden malý FV panýlek o napětí kolem 30 - 40 V, který může jen těžko napájet 48V baterii. U výkonů nad 2000 W už dává prakticky vždy smysl 48 V systém. 24 V je střední cesta, která má smysl jen ve specifických případech.

Fotovoltaický panel

Nehodlám tu rozebírat jednotlivé typy panelů. Situace na trhu se neustále vyvíjí a přiznám se, že nikomu nedokážu poradit, jestli má dát přednost panelu PERC, nebo ABC, ani nikomu neporadím tu správnou značku. Vybírám panely podle prostoru na střeše (nebo jinde), jejich napětí, proudu rozměru. Ostatní jsou pro mě druhořadé detaily, které se navíc neustále proměňují, zastarávají. Technologie, která posunula účinnost panelu o jedno dvě procenta, mizí v propadlišti dějin nahrazena jinou.

To praktické, co potřebujeme vědět je, že panely dokážou vyrobit stejnosměrný proud a napětí. Vyrábí ho podle toho jak svítí, významně rozdílně v létě a v zimě. Podstatné je jejich množství (nominální výkon), sklon a orientace ke světovým stranám. K detailnímu popisu zákonitostí zapojení se snad někdy dostanu v jiném článku. Pokud jde o celkový výkon potřebný pro vaši instalaci, o tom ještě bude řeč níže. Jak vidíte z obrázku, panely jsou jen špička ledovce celého systému. A na závěr ještě odpověď na jednu častou otázku. Co se stane s elektřinou, když je baterie už nabitá a energii není kam dávat? V tuto chvíli regulátor zastaví nabíjení. Proud, který do teď tekl z panelů do baterie se zastaví a napětí na panelech mírně vzroste. Energie, ze které by panel vyrobil elektřinu, zůstane v podobě tepla, takže je povrch panelu o něco teplejší. Tím je učiněno za dost zákonu o zachování energie.