Vítejte na stránkách skupiny Lokální soběstačnost
Muž, který sázel stromy II
- Podrobnosti
- Napsal Komár
- Kategorie: Lidé, spolky, organizace
- Zobrazení: 22
Možná jste také v televizi, nebo jinde v médiích zaslechli, že naše vláda se chystá vysázet deset milionů stromů. Dokonce se na plakátech jisté politické strany objevila čísla s již vysázeným počtem stromů. Nic proti. Když jsem o tom slyšel poprvé, bylo to přímo z úst Andreje Babiše. Viz. video níže.
https://www.youtube.com/watch?v=ZnhZMoHJQdA
"Ale my v Čechách máme rádi přírodu. Máme obrovský program na vodu. My chceme zasadit deset milionů listnáčů. Kůrovec nám žere lesy. My chceme znovu motýle. A ty včely mají rády tu řepku. Můžou si kecat novináři, co chtějí. Mají. Je to pravda. Jsem byl v Lysé nad Labem na výstavě."
Mimochodem, za tento výrok A. B. obdržel anticenu Zelená perla. K tématu včel jsem se už vyjadřoval v článku Včely mají řepku rády.
I když jsem měl už na začátku důvodné podezření, že jde o tzv. greenwashing, říkal jsem si, že všechno špatné je pro něco dobré, a jestli si náš pan premiér chce zlepšit reputaci v očích ekologicky smýšlející veřejnosti sázením stromů, zůstanou po něm kromě jiného ...stromy. Což nemůže uškodit. Zejména ve spojení s následující větou "Kůrovec nám žere lesy.", by to vypadalo jako obrat v českém lesnictví s podporou politických špiček. Zaradoval jsem se, ale rozhodl jsem se zjistit podrobnosti. Zde jsou:
Kdo tedy vysazuje deset milionů stromů?
Podle všeho jde o program Sázíme budoucnost, který vyhlásila Nadace partnerství. Tuto bohulibou iniciativu nelze než doporučit vaší pozornosti, pokud o ní ještě nevíte. Stromy sázejí dobrovolníci. Sázíme budoucnost je akce, která zajišťuje v podstatě všechno ostatní: pomůže s organizací, poskytne prostředky na nákup stromů, jejich oplocení, údržbu v prvních letech a také na propagaci akce. Na webu najdete podrobné návody jak sázet které stromy, kdy atd. Možné je sázet solitéry, aleje, sady, větrolamy... Informace najdete i o legislativě - kde se může sázet, jak je to se sázením na cizích a veřejných pozemcích... A teď to hlavní. Na tuto akci "vyčlenilo" ministerstvo životního prostředí 100 milionů korun. Vzhledem k velkému zájmu veřejnosti později dalších 100 milionů přidalo. Kromě toho na akci přispívá řada partnerů, viz. seznam a webu.
Rekapitulace:
1) Stromy se vysazují mimo lesní pozemky. Tzn. s kůrovcem nemají co dělat. Mysleme si, že větu o kůrovci zařadil A. B. náhodně. Jeho výrok byl přirovnáván k dadaistické básni, což by tuto tezi podporovalo.
2) 200 milionů korun : 10 miliony stromů = 20 korun na jeden strom. Na nákup sazenice, oplocení, kůlů, několikaletou údržbu a propagaci akce to není mnoho.
3) Sázejí dobrovolníci, bezplatně.
4) Snažil jsem se mezi sponzory najít nějaký Babišův podnik. Pokud jsem ho přehlédl, tak se omlouvám, ale žádný jsem tam nenašel.
5) Lídr politické strany pro ČB, který byl na plakátě vyobrazen s číslem vysázených stromů na můj dotaz, k jaké konkrétní akci se ono číslo vztahuje, zatím neodpověděl.
Závěr
Až někdy půjdete kolem skupinky lidí sázejících strom, zkuste jim přispět dvackou (ze společné kapsy), vyfotit se s vykopanou dírou a stromkem a všude pak tvrďte, že jste strom zasadili vy, nezapomeňte fotku všude vylepit. Když budete mít štěstí, tak třeba ani nedostanete přes držku.
Předem děkuji za připomínky, doplnění informací i kritiku. mmekota(kyselaryba)gmail.com
P.S.: hledá se autor ilustrace pro tento a další články
Vzniká alternativní školka / škola v Českém Krumlově
- Podrobnosti
- Napsal Iva*K
- Kategorie: Lidé, spolky, organizace
- Zobrazení: 47
Milí buďsobí rodiče malých dětí,
nejste-li příliš daleko od Českého Krumlova, možná vás bude zajímat potěšující zpráva, že v překrásném prostředí Vyšenských kopců - pod Kletí a nad Krumlovem - se od března rozbíhá projekt Vyšník. Daniela Virágová tu otevírá školku s prvky lesní a Montessori pedagogiky a následně se zde formuje i "domškolácká" skupina pro max. 10 dětí. Základní info od Daniely i potřebné kontakty na ni jsou níže, v případě zájmu se jí určitě ozvěte.
Vyšník hledá děti a prima průvodce!
Otevíráme školku pro 12 dětí a domškoláckou skupinu pro 10 dětí.
Věk - školka 2,5 - 6 let, škola 6 - 11 let, zatím nabíráme jen do 9 let
Kde: okraj starého Vyšného - Český Krumlov, Vyšenské kopce
Jak: zděné zázemí i učení se v přírodě
Co: prvky Montessori a Lesní pedagogiky,rodinné prostředí, respektující přístup, legrace a prima společenství
Kdy: start školka - jaro 2021, starší děti - příměstské letní tábory, září 2021
První zájemci dostanou slevu na školkovném!
Také tímto oslovuji fundované zájemce o průvodcovství dětí, hlavně pro školáckou skupinu. Jednu zájemkyni už máme - pedagožka, bioložka. Možné i částečné zapojení někoho z rodičů.
Děkuji za pozornost a prosím o šíření dále!
Daniela Virágová, tel. 736 246 579
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. | https://www.facebook.com/VysnikDS
Návrat soběstačných ovocňáků? Zimní prořezávka v Hodonicích u Malont
- Podrobnosti
- Napsal dita
- Kategorie: Pozvánky
- Zobrazení: 85
Naši předci neznali možnosti průmyslového skladování ovoce. Přesto si sami dokázali po většinu roku zajistit jeho přísun. Měli na svých zahradách a v sadech směs ovocných stromů, která jim zajistila čerstvé ovoce v létě a na podzim, v zimě a na jaře baštili zimní druhy ze svého sklípku. Sušili, vařili i jinak ovoce zpracovávali, uměli ho uskladnit. Věděli, na co který druh nejlépe použít a kdy. A my? Z vlastní zkušenosti těch, kteří se usídlili v opuštěné sudetské vsi se všude rozesetými ovocnými mohykány musím přiznat, že o tom, jak být ovocně soběstační, víme žalostně málo. Toulám se po podzimní hodonické krajině. Zkouším ochutnávat drobné plody, které se ještě urodily na stromech, vysázených místními německými obyvateli před válkou a hloubám... je jablko tak kyselé proto, že je ta jabloň stará? Nebo je to druh, který se hodí k jídlu až v zimě, po uskladnění? Zmizí trpkost malých hruštiček vařením na povidla? Nebo se celé suší a melou na prachandu? Kdo mi to poví, když místní sadaři a hospodyňky jsou nenávratně pryč? A budeme mít čas si na to přijít sami, když staré stromy už skoro neplodí a ve velkém usychají?
Pokoušíme se tedy místní, jistě ne náhodnou směs starých odrůd ovocných stromů udržet v Hodonicích u Malont při životě. Co to obnáší? Mapujeme staré ovocné stromy a jejich stav, průběžně se pokoušíme určit jednotlivé odrůdy jabloní a hrušní, pořádáme každoroční zimní prořezávky jejich prosychajících korun, jarní řezy a roubování dožívajících stromů na malé podnože, slunovratové a podzimní kosení genofondového sadu, letní očkování a podzimní sázení mladých stromků. Je to hodně práce v terénu a sami na ní nestačíme. Naštěstí nám přijíždějí pomoci Buďsobáci i další lidé, kteří v tom vidí smysl. Některé akce jsou již tradicí...
Číst dál: Návrat soběstačných ovocňáků? Zimní prořezávka v Hodonicích u Malont
Soběstačnost jako diktát
- Podrobnosti
- Napsal Komár
- Kategorie: Potraviny
- Zobrazení: 70
Na počátku korona krize jsem napsal článek Všechno špatné je pro něco dobré... ve kterém jsem se snažil vyjmenovat různá poztiva tohoto stavu. Psal jsem o možnosti chytit příležitost za pačesy a nastartovat už dlouho potřebné změny. V duchu jsem si ale říkal, že této příležitosti nejspíš využít nedokážeme. Čas ukazuje, že moje obava byla oprávněná. Doprava (snad kromě letecké) se vrací k normálu korona nekorona, školství jen přidalo IT technologií, ale jinak přešlapuje na místě. Nejvíc mě ale zvedá ze židle dění okolo soběstačnosti.
Jásal jsem, že se o potřebě soběstačnosti začalo mluvit, že přestala být sprosté slovo... Možná by bylo lepší, kdyby zůstala výstřelkem podivínů, preperů a podobné "havěti". Teď se to slovo totiž propracovalo mezi politické špičky. A špičky dokážou cokoliv dobrého zdeformovat, využít pro svůj prospěch, vyždímat a obrátit proti tomu veřejné mínění. Náprava trvá v lepším případě desetiletí. Toto se stalo v minulosti s fotovoltaikou, momentálně se to děje s elektromobily a teď je, jak se zdá, na řadě soběstačnost.
Tak jsme se dozvěděli, že pro naši soběstačnost je nutné dostavět ještě jeden jaderný blok. Bez ohledu na to, co si kdo myslíme o jaderné energetice: na obřím, centralizovaném zdroji závislém na palivu z ciziny (o jeho stavbě nemluvě) nevidím nic moc soběstačného.
To, o čem chci mluvit je ale něco jiného. Začalo to v době, kdy na polích chyběli zahraniční pracovníci. Kupodivu hned někdo přišel s řešením, že by mohlo být dobré nařídit obchodům, aby alespoň část produkce měly z Česka. Problém se zahraničními pracovníky se tím neřeší, soběstačnost ČR v potravinách snad částečně ano. No, a je to tady, 20. 1. 2021 nám poslanci odhlasovali změnu zákona (navrženou už před korona krizí), který nařizuje prodejnám s plochou nad 400m2 mít 73% potravin (pouze vybraných, pomerančů se to netýká) z produkce ČR. (Pro zvědavce záznam z hlasování: https://psp.cz/sqw/hlasy.sqw?g=75011&l=cz) Vlastně bych jako propagátor soběstačnosti měl jásat z tohoto pokroku. Nejásám. Soběstačnost je soběstačnost a diktatura je diktatura. Lidé by sami měli dospět k tomu, že budou kupovat české potraviny. Tento trend, i když pomalý, byl doposud na dobré cestě. Doposud. Teď hrozí, že lidé budou nenávidět soběstačnost tak, jako nenávidí, ekologii, fotovoltaiku, elektromobily, BIO a někteří třeba i slovo "demokracie". Soběstačnost je nám teď totiž nařízena. Takovéto nápady měli údajně v některých státech bývalého východního bloku, ale zatím si to vždycky nechali rozmluvit Evropskou unií. Jinde si zatím něco podobného nikdo nedovolil. Existuje spousta způsobů, jak podpořit místní soběstačnost, abychom nevozili potraviny z jednoho konce Evropy/světa na druhý. Vesměs mají háčky. Právě schválená změna zákona má ale jeden velký hák v podobě diktátu a dále je poseta menšími, či většími háčky: Představuji si regál, kde hnijí dražší české potraviny bez zájmu, vedle prodavači nestíhají doplňovat tytéž potraviny z Polska. Ale počet v regálu souhlasí, přesně 73% českých. Aha, mohlo by se kontrolovat, kolik % čeho obchod skutečně prodal a ne co je v regálu, že? Takže jinak: Prázdný regál s polským zbožím. Vážení zákazníci, až vyberete české zboží, můžeme doplnit i polské. Jinak nesplníme kvóty...
Jsem pro to, aby se českým zemědělcům žilo lépe, aby na polích rostly potraviny a ne biomasa, abychom se chovali zodpovědně k půdě. Abychom nevozili české maso do Německa a když se neprodá včas, tak zase zpátky do Česka. Aby malý zemědělec mohl konkurovat velkému a aby dokázal svoje výrobky prodat co nejblíž místa, kde je vypěstoval a nemusel je vyvážet bůhví kam. Aby malí čeští mlékaři nemuseli posílat cisterny do Mnichova, protože velké české mlékárny dováží levnější mléko z Polska, suší ho a prodávají do Číny, aby pak za to dostali medaili od prezidenta. Aby naše země nebyla tolik závislá na dovozu a vývozu. Zařídit tohle všechno by bylo dost obtížné a babo raď jak vlastně na to. Ale za blbější konec to naši zákonodárci opravdu vzít nemohli.
Koho by zajímalo více, doporučuji tento podcast: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/podcast-vinohradska-12-cesko-evropska-unie-potraviny-kvoty_2101220600_miz
Komentáře, výhrady, názory, připomínky, doplnění, příspěvky do polemiky atp. vítány.
mmekota(takovytozakruceny)gmail.com
PF 2021
- Podrobnosti
- Napsal Filip Novotny
- Kategorie: Akce
- Zobrazení: 89
Přejeme Vám ... vlastně nám všem, abychom si zlomový rok 2021 užili ve zdraví, klidu, hojnosti a spokojenosti, v okruhu svých přátel a rodiny, ujeli mnoho bezproblémových kilometrů nejen po vlastní ose, poznali nepoznané, nabrali vítr do plachet a překypovali životní energií, radostí ze života, štěstím a láskou.

Konec rozcvičky!
- Podrobnosti
- Napsal BuďSob
- Kategorie: O BuĎSoBu
- Zobrazení: 210
Vážení přátelé,
když se na začátku roku 2012 zakládal v rámci nové skupiny Buď soběstačný LETSystém, inspirovaly nás texty o alternativní ekonomice. Ty se shodovaly v tom, že současný ekonomický systém není udržitelný a že dříve či později přijde jeho konec a přechod do nové éry. A že je potřeba mít v záloze něco, co bude na starém systému nezávisle fungovat, doplňovat ho a bude schopné ho případně nahradit. I proto jsme začali budovat síť lidí ochotných sdílet svoje služby, výrobky a zkušenosti. Ať už avizovaný kolaps přijde nebo ne, buďme připraveni. To, pro co jsme naší skupinu budovali, je tady.
V blízké budoucnosti se může stát, že nejen kvůli ekonomické krizi náš výměnný obchod a snaha být soběstačnější přestane být nástavbovou hrou a stane se naším důležitým zdrojem obživy a nezbytným životním stylem. Nenechme se paralyzovat současným stavem věcí. I když se nemůžeme hromadně scházet, můžeme dělat to hlavní: sdílet služby, výrobky, zkušenosti. Zkrátka si pomáhat.
_______________________________________
Nedávno jsme účastníkům LETSystému položili otázku "K čemu slouží BuďSob konkrétně Vám, proč se ho účastníte?" Ze 17 odpovědí, které jsme dostali vyplývá, že:
Ať už jsou zajímaví, příjemní, parta, inspirativní, osobní, soběstační, společenští, nebo všechno dohromady, jsou bezkonkurenčně hlavní motivací pro účast v Buďsobu "lidi".
Dále dominují slova "výměna" a "inspirace".
Často zaznívá "soběstačnost", ale v porovnání s výše zmíněnými tématy je poněkud na druhé koleji.
Zbytek odpovědí je dost těžké hromadně vyhodnotit ale máme tu pár námětů na zamyšlení a vyplnění prázdných míst.
Radomil Hradil: Čas zlomu - Výzva ke světové revoluci
- Podrobnosti
- Napsal dita
- Kategorie: Filozofická zamyšlení
- Zobrazení: 234
Připlul ke mně aktuální zajímavý text od Radomila Hradila. Radomil je citlivý pozorovatel a dokáže vnímat souvislosti pod povrchem. Zde je jeho dušičkový text o čase zlomu a výzva ke změně nás samých, k revoluci v lidských srdcích:
Rozhovor s ním "O půdě" můžete už něco přes rok najít na stránkách Buďsobu. Kdo by si o něm a jeho aktivitách chtěl přečíst něco více, může např. zde: https://nadacepropudu.cz/o-nadaci/lide/radomil-hradil-2/
Co odkryla "covidová krize"? Jaké změny potřebuje naše společnost?
Číst dál: Radomil Hradil: Čas zlomu - Výzva ke světové revoluci
Dokument Je s námi konec?
- Podrobnosti
- Napsal Martina a František Vávrovi
- Kategorie: Pozvánky
- Zobrazení: 253
Dokument jsem zařadila do kategorie Pozvánky, protože vás tímto zveme na životní akci Užít si blahobyt a nezemřít v marnotratnosti, která se koná vždy a všude. Každý už budete vědět, co dělat i nedělat, abyste se rychle zapojili ;) Účast je nutná a to nejlépe hned, omluvenky a výmluvy už Země nepřijímá!
Co dodat? Jsme rádi, že právě BuďSob je místem, kde díky rozvíjení vlastní soběstačnosti napomáháme společně k rychlejším změnám k lepšímu :)
O obŽIVĚ českého zemědělství - rozhovor s Janem Valeškou
- Podrobnosti
- Napsal dita
- Kategorie: Lidé, spolky, organizace
- Zobrazení: 176
https://www.facebook.com/
Třetí rozhovor ze seriálu Zpátky k jídlu (https://slusnafirma.cz/zpatky-k-jidlu/) o tom, proč je důležité převzít zodpovědnost za to, co nakupuji, proč se zapojit do KPZ a znát svého zemědělce a proč je nutné, aby se lidé začali vracet ke krajině a péči o půdu.
Jan Valeška je sociální ekolog, působí v Asociaci AMPI, angažuje se v oblasti KPZ (komunitou podporované zemědělství), spoluzakládal komunitní zahradu Kuchyňka a Spolkový obchod obŽIVA.
Biouhlobaron
- Podrobnosti
- Napsal Tomáš Hauser
- Kategorie: Služby a řemesla
- Zobrazení: 376
Biouhlobaronem snadno a rychle
Tomáš Hauser
(Článek vyšel v 7. Generaci 1/2020)
Máloco obohatilo můj vnitřní i vnější život tak silně jako půl roku života v Indii. Je tomu dvacet let a na hmotné úrovni po něm zůstala už asi jen archivovaná zpáteční letenka a s ní tuna oxidu uhličitého v atmosféře. Je čas, aby se i ona vrátila, odkud přišla. Jak na to? Abych se mohl podívat slečně Thunbergové zpříma do očí, byl jsem nucen opustit vidinu snadného a levného odpustku, či chcete-li, offsetu. Například vysazení stromu. Položil jsem si ruku na srdce a stal jsem se biouhlířem.
Doma šité roušky
- Podrobnosti
- Napsal Dita Měkotová
- Kategorie: Návody
- Zobrazení: 662
Ne/chcete přispět se svou troškou do mlýna? Zde je odkaz na článek a videa, jak a z jakého materiálu si můžete sami doma zhotovit funkční roušku. Hotovou roušku je před použitím potřeba vyvařit a vyžehlit.
https://www.caramilla.cz/site-rousky-ustenky/
Děkuji Caramille za shromážděné informace a kamarádkám Buďsobačkám za ušité roušky!
Kdo má možnosti, může ušít a poslat roušky jiným potřebným. Ve spřáteleném bezobalovém obchodě Trvalé Pytliště (Lipenská 12, Č. Budějovice) shromažďují doma šité roušky pro místní záchranku. Další sběrné místo je také v Dobrovolnickém centru ADRA (Fráni Šrámka 34, Č. Budějovice).
Mapa POMOCI - nabídky a poptávky prospěšných iniciativ:
PS: Kdo neumí šít, může využít podprsenku vhodného typu. Tento zdroj skýtá výhodu 2v1. Ukazuje se, že některým to sluší s rouškou dokonce více než nahoře bez :)
Buďte zdrávi a užívejte klidu, příp. echinaceu!