Tanec andělů na špičce jehly I

Kdysi se prý zcela vážně vedla disputace o tom, kolik andělů může tančit na špičce jehly. Tato moje odpověď mi přijde z podobného hnízda. Budu totiž reagovat na protiargumenty k mému článku o homeopatii.

Na úvod zopakuji, že jestliže je účinnost homeopatie problematická v oblasti medicíny, pak je zcela nepochybná v oblasti peněženky. Takže se mi jeví velmi pravděpodobné, že láká různé šarlatány. Proto, že jsou takoví velmi přesvědčiví (viz 'šmejdi'), tak produkují množství heretiků - svých stoupenců. To je pro mne ta pomyslná špička jehly, na níž tančí andělé 'vědeckých důkazů'.

Dostalo se mi upozornění, že homeopatika léčí  pomocí nějakého pole či informace předávaného homeopatickým lékem, kterým je, ano, voda. Ale voda, která je nositelem  informace/pole. Léčebný účinek obstarává tato informace/pole. Dovolává se na článek, který vyšel v prestižním vědeckém časopise Nature (tuším v roce 1991) a autorem byl imunolog Jacques Benveniste. V tomto článku, který se nevěnoval imunologii,  byl popsán experiment prokazující, že vlastnosti vody jsou ovlivněny látkami, které v ní byly kdysi rozpuštěny, přestože už v ní rozpuštěny nejsou. Tj. že voda má jakousi 'paměť'  uchovávající informaci/pole po tom, s čím přišla do styku. Vědecká komunita jej prý odmítla, protože by 'musela měnit své paradigma' a tak byl článek pod jejích nátlakem redakcí odvolán. Tolik tvrzení, která si dovolím rozvést.

Začnu od časopisu Nature. To je nikoliv vědecký, ale komerční časopis, podobně jako třeba také prestižní Playboy. Je vydáván pro výnos plynoucí z prodeje inzerce a prodeje samotného časopisu. Dovolím si jistou osvětlující paralelu. Tvrzení, že Playboy, ve kterém je podstatná část potištěné plochy věnována osobám ženského pohlaví, je ženský časopis, vám asi přijde absurdní až nesmyslné. Ale časopis o ženách to beze sporu je. Nature stejně tak není vědecký časopis. Je to 'týdeník o vědě', stejně jako je Playboy 'měsíčník o ženách'. Jestli chcete opravdu vědecký časopis, tak si vygooglete třeba Acta universitatis Carolinae.

Tak právě v časopisu Nature J. Benveniste zveřejnil, že se mu podařilo v kontrolovaných podmínkách prokázat existenci oné 'paměti' vody, prostě nějak pozorovat (indikovat, neřku-li změřit) onu informaci/pole.  Objev 'paměti' vody, byť imunologem, je mírně řečeno velmi objevný . Takže zákonitě vzbudil , nehledě na zdroj, velký a upřímný zájem.  Ale ouha, nějak se zájemcům nedařilo dosáhnout prezentovaných výsledků. Proto se obrátili na redakci časopisu s kritickými dotazy. Následkem toho  se redakce časopisu rozhodla prověřit komisionelně postup a závěry experimentu, a to opakováním přímo u autora. Do práce komise se zapojil i zatím neúspěšný 'mecenáš' paranormálních praktik James Randi. Výsledkem práce komise bylo, že se redakce rozhodla článek odvolat s omluvou čtenářům. Chronologicky po té, co byl článek odvolán, se občas objevili tací, kteří tvrdili, že prý provedli  a potvrdili Benvenisteho pozorování. Zůstalo nakonec jen u tvrzení, skutkem (opakováním) se jim to nepovedlo. Je možné, že je znervózňoval zmíněný pan Randi, protože sliboval dát jim jeden megadolar (to je víc peněz než Nobelova cena) v případě, že v pokusu uspějí. Tvrdošíjný Jacques Benveniste, přestože mu článek odvolali, pokračoval ve svých výzkumech a korunoval je (tak někdy v letech 1997-1998, nepamatuji  si přesně) prohlášením, že dotyčnou informaci/pole lze přenášet telefonem nebo pomocí datových sítí (internet).  Takže, dovedeno do důsledku, není třeba pracně vyrábět a distribuovat homeopatické léky. Ono totiž stačí, když kvalifikovaný homeopat zatelefonuje vaší vodě nebo, a to je ještě pohodlnější,  jí může poslat mail. Rituály potencování a dynamizace při přípravě homeopatického léku zcela odpadají. Víc se toho už od Jacquese Benvenista asi nedozvíme, protože svou pravdu (či lež) si vzal s sebou do hrobu. Umřel v roce 2004.

Zanechal tady na něj se odvolávající stoupence před nelehkým úkolem, a to opakovat jeho pozorování či jinak doložit tu vzývanou 'paměť' vody.I pak nebudou moci složit ruce do klína, protože budou nuceni dokládat 'paměť' cukru a lihu, protože ty se v homeopatii užívají obdobně jako voda. Ale někteří stoupenci  homeopatie v tom už mají jasno, protože podle nich to vysvětluje 'hypotéza molekulárních klastrů'. Kterou, jak sami uvádí, je třeba ještě popsat a prokázat. To jim nevadí, protože podle nich k tomu v budoucnu  pravděpodobně jistě dojde a proto lze s touto hypotézou argumentovat již teď...

Tak tady je na čase končit, protože zde již definitivně homeopatie a debata o ní opustila rámec vědy a uchýlila se k víře. Homeopatie se tím stává náboženstvím a  'paměť vody' je pak andělem tančícím na špičce jehly.

Ještě poznámka k pojmu molekulární klastr. To je ve fyzikální chemii známý a zcela jasně vymezený pojem, popsaný a vysvětlený jev. Je prakticky využíván třeba v zimě při solení silnic. Sůl zde způsobí, že voda, místo aby byla zmrzlá, teče. Není hypotetických molekulárních klastrů, jsou reálné. Rozpuštěné látky prostě ovlivňují vlastnosti rozpouštědla ve kterém jsou rozpuštěny. Bohužel toto se nehodí zastáncům homeopatie do krámu. Tak to ignorují a něco známého prohlašují za hypotetické. To je také manipulace a příznak víry.

 

Tanec andělů na špičce jehly II

Pokračuji v odpovědi na výtky k mému článku o polámaném mravenečkovi, respektive homeopatii. Sešlo se jich totiž víc a vzhledem k tomu, že ve svých příspěvcích nechci překračovat rozsah cca stránky, tak mi nezbylo, než odpověď dělit. Takže jedeme dál.

Další námitka uváděla, že účinnost homeopatických i jiných léků byla ověřena testy, které se provádí na dvou skupinách osob. Jedné se podává  ověřovaný lék a druhé placebo - neutrální látka, žádný lék. Po té se vyhodnocují efekty.  Uf! To si opravdu někdo myslíte? Jestliže ano, pak si myslím, že si příliš démonizujete lékaře.  Vždyť máte v hlavě, že minimálně jednu skupinu vystavují riziku rozvoje nemoci (tu, které podávají neutrální látku) a docela pravděpodobně dokonce skupiny obě, protože účinnost testované látky není známa (vždyť se teprve testuje). Opravdový lékař, který myslel  svou Hippokratovu přísahu aspoň trochu vážně, by se tváří tvář k nemoci do takového experimentu nepustil. Uváděnou metodiku, co vím, používal masivně třeba nějaký Mengele a já jen doufám, že se to nevrací. Ale něco takového může udělat důsledný homeopat, protože je homeopatickou zásadou netestovat léky na nemocných (ověřte si, viz Hahnemannův Organon nebo dostupnější Wikipedie). Homeopaté totiž své léky testuji na zdravých. Je jen škoda, že to neprovedli včas s preparátem 'Hyland's baby teething tablets' (viz otrava homeopatiky). Teď ruku na srdce, jak chtějí zjistit účinek léku na nemoc, když se sama nemoc testu neúčastní, protože absentuje nemocný. Prý je takových studií mnoho. Nevím, co si o tom myslet. Že by sázka na stokrát opakovanou lež...

Zbývá poslední námitka. A to, že účinek homeopatik je znám i na dětech a zvířatech, kde nefunguje placebo efekt. Vyvozuje se z toho, že homeopatické preparáty jsou tedy opravdu funkčními léky. Nevím, co napsat o účinku homeopatik u zvířat. Musil bych se odvolávat na vlastní zkušenost s mými psy a to je u regulérní disputace argumentačně nekorektní.  Ale u dětí mohu, protože se mohu odvolat na zkušenost, kterou má asi většina z vás. Skoro jistě jste se setkali s matkou foukající dítěti na poranění. Dovolím si tvrdit, že to je typické využití placebo efektu u dítěte. Samo foukání na bolístku podle mne bolest  neodstraňuje. Je to osvědčený placebo efekt spolehlivě fungující u dětí. U dospělých už tak nefunguje a proto anesteziolog do vás napumpuje analgetika místo toho, aby kolem rozestavil ventilátory.

Na závěr bych chtěl poděkovat všem, kteří reagovali na můj článek. I těm, kteří mne obvinili z neznalosti problematiky i toho, že šířím nepodložené informace. V lecčems mne posunuli o kus dál a vás, čtenáře, doufám také. Předsevzal jsem si, že seriál uzavřu, nenajdou li se další závažné námitky, článkem o pozitivech, které homeopatie přinesla. To, aby jste mi uvěřili, že mi není co věřit. Vězte.

            4.2.2019      Miloš Hobl     Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.